Nejčastějším projevem alergií jsou ekzémy a kožní onemocnění, jež vznikají z důvodu zanesení organismu.
Zákeřný mikronepřítel se skrývá v téměř každém
V České republice se vyskytuje několik typů chlamydiové infekce. Tou první a pravděpodobně nejrozšířenější je chlamydia pneumoniae, která napadá dýchací cesty a přenáší se kapénkami. Její hlavní nebezpečí spočívá ve faktu, že se velice těžko rozpoznává. Její příznaky jsou totiž velice podobné běžným virózám, ale i chřipce, angíně či zánětu průdušek. Během života se s touto infekcí setká každý z nás, ale u většiny zůstane v latentní formě. V takovém případě se chlamydie přímo neprojevují a spíše čekají na vhodné období, například na snížení imunity, kdy se opět začnou rozmnožovat. Během tohoto onemocnění pociťuje člověk bolesti hlavy, slabost, případně i tlak a bolesti na plicích a průduškách. Může se dostavit i zimnice, pocení, škrábání v krku a úporný kašel. Typická je i zvýšená únava. Lékaři v současné době spekulují o tom, že by tato infekce mohla mít vliv i na vznik či zhoršení dalších vážných nemocí, například roztroušené sklerózy, Alzeheimerovy choroby či aterosklerózy.
Druhým typem je chlamydia trachomatis, známá jako pohlavní nemoc. Riziko u tohoto typu představuje především fakt, že může u obou pohlaví způsobit při zanedbání léčby neplodnost. U těhotných žen navíc může vést k poškození plodu či k jeho potratu. Při kontaktu může vedle močových a pohlavních cest napadnout i konečník, ale také oční spojivku, kde vyvolá například zánět. Mezi příznaky infekce chlamydií trachomatis patří svědění genitálií a výtok, ale také možná bolest při pohlavním styku. Nákaza se může projevovat i podrážděným močovodem nebo bolestmi v podbřišku. Více než polovina nakažených však vůbec žádné příznaky pozorovat nemusí.
Takzvaná chlamydia psitacci je onemocnění, které primárně pozorujeme u zvířat. Z nich se pak vdechnutím spór může přenést na člověka, například přes zvířecí výměšky či peří. Tato forma infekce není zatím dostatečně prozkoumaná. Z tohoto druhu byl vyčleněn ještě typ chlamydia pecorum, která byla pozorována například u koček, ovcí, skotu a prasat. Pravděpodobně vyvolává střevní infekce.
Do boje proti chlamydiím bývají běžně nasazována antibiotika a často je nutné několikeré přeléčení. Při léčbě chlamydiózy musíme brát v úvahu skutečnost, že tyto mikroorganismy mohou být v úkrytu jiných organismů, třeba bičenek, a proto jejich likvidace v těle může trvat dlouho. Z tohoto důvodu je významný fakt, že nám bylinky mohou pomoci, neboť se dají užívat dlouhodobě. Z bylinných přípravků mohou v boji proti těmto infekcím pomoci například topol, který pomáhá ulevit dýchacím cestám, nebo lichořeřišnice, jež působí na nejrůznější druhy bakterií. Protibakteriálním působením je známý také česnek. Výbornou pomoc můžeme hledat i u lékořice, která je důležitým prostředkem pro podporu léčby gynekologických potíží. Velice dobře působí i Chlamysan, směs jetele, kůry červeného lapacha, pupenů topolu, ořešáku amerického a pukléřky islandské. Podporuje totiž obranyschopnost organismu a jeho odolnost vůči nejrůznějším druhům mikroorganismů, včetně chlamydií. Ke stimulaci vylučování škodlivých organismů z těla přispívá směs topolu černého, vrby bílé, eleuterokoku, penízovky a lichořeřišnice pod názvem Stop-kok.