Bylinky pro děti: První pomoc v době zimních nemocí

Bylinky a děti

Přírodní medicíně, která využívá sílu léčivých bylinek, se říká fytoterapie. Ta je vhodná pro dospělé i děti. Na rozdíl od rodičů a starších lidí je však u dětí nezbytné dodržovat pravidla, díky nimž byliny organismu pomohou a neohrozí ho. Začít s bylinnou kúrou by se mělo nejdříve ve věku 6 měsíců dítěte. V této době ale ještě není čas na čaje ani odvary, k nim by se mělo přistoupit později. U některých bylin se dokonce doporučuje věk 14 měsíců. Bylinky by měly doprovázet přechod na pevnou stravu a užívat by se měly pouze v malém množství. Dětem do věku 3 let je ideální podávat osminu dávky bylinného odvaru nebo čaje, dětem do 10 let čtvrtinu a dětem do 12 let pak polovinu dávky. V pozdějším věku lze užívat již tři čtvrtiny dávky. Nálevy by také měly být naředěné čistou vodou. Bylinky, které jsou hořké, obsahují dráždivé látky a alkohol, jsou pro děti zcela nevhodné. Vždy se také vyplatí zajímat se o veškeré účinky, které bylina poskytuje, aby nedošlo ke kontraindikaci.

Kašel zmírní divizna

Kašel a bolest v krku jsou jednou z nejčastějších zdravotních obtíží, které v zimním období trápí malé pacienty. Na ně pomůže především jitrocel kopinatý, bylinka, která obsahuje látky, jež mění viskozitu hlenu a tím podporují vykašlávání. Kromě jitrocele je při léčbě dýchacích cest užitečná také mateřídouška obecná. Ta obsahuje silice jako je thymol, cymen a karvakrol, které zmírňují průběh kašle. Tato bylina je vhodná jak k zevnímu užití, tak k inhalaci. Podobné účinky má tymián nebo sléz maurský. „Výborně pomáhá i divizna velkokvětá. Její součástí jsou flavonoidy, třísloviny a saponiny, což jsou velmi užitečné látky pro léčbu suchého i vlhkého kašle. Divizna však umí chránit i sliznici dýchacích cest, na které zanechává ochranný film proti vysychání. Snižuje také nutkavost ke kašlání. K dalším bylinným prostředkům působícím příznivě na dýchací aparát patří zpracovaný žampion v tinktuře, který patří k přírodním antibiotikům dýchacího aparátu. Účinná je také tinktura z květů měsíčku. Největší příznivé účinky mají ovšem gemmoterapeutika, a to z černého rybízu, které zároveň zvyšuje imunitu, a dále z pupenů habru a modřínu,“ přibližuje nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin. Na odhlenění je ideální připravit dětem čaj z jitrocelových listů a květů divizny a slézu. Popíjet by se měl maximálně 10 dní.

S rýmou zatočí heřmánek

Zánět nosní sliznice, který doprovází výtok, kýchání, svědění i snížená průchodnost v nose, je nepříjemná a dlouho trvající obtíž. Patří mezi obvyklé zdravotní problémy, které ztěžují mnoho dní v zimním období. Děti přitom rýmou trpí nejméně sedmkrát do roka a nejčastěji pak kojenci, kteří žijí ve městech. Rýma bývá následkem virové infekce, která napadne sníženou dětskou imunitu. Nejlépe ji zažene inhalace z rostlinných extraktů. Vlhký parný vzduch totiž uvolňuje nos, zklidňuje dutinu a má blahodárné účinky na poškozenou sliznici. „Při rýmě vsaďte především na heřmánek pravý. Tato bylinka působí všestranně, je protizánětlivá, protibolestivá a dezinfikuje. Vyvolává také uklidňující pocity a podporuje celkový imunitní systém. Heřmánek je pro děti velmi užitečný. Abychom působili na regeneraci sliznice v nosní dutině, je třeba ji regenerovat bylinkami jako pýr či měsíček, ale také podpořit organismus v boji s bakteriemi a viry, které mohou problémy vyvolávat. Patří sem tinktura ze semene grepu, lichořeřišnice a česneku. Z gemmoterapeutik nám mohou pomoci černý rybíz, líska a habr,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která nabízí například bylinný sprej na dýchání, který vykazuje v souvislosti s dětskými nemocemi velmi dobré výsledky. Obsahuje totiž kombinaci bylin a pupenů. Malý pacient může zahnat rýmu také medem s přidanými bylinkami Respiro. Kromě heřmánku jsou výbornými přísadami inhalace ještě tymián, máta, šalvěj nebo levandule.

Na chřipku pomáhá lípa

Kašel a rýma patří mezi typické symptomy zimních virových onemocnění, jako je chřipka nebo nachlazení. U dětí se tyto choroby šíří násobně, protože se více pohybují v kolektivech, především v jeslích a mateřských nebo základních školách. První pomocí při nachlazení nebo chřipce může být opět heřmánek, skvělé účinky má ale také lípa obecná. Ta svými potopudnými vlastnostmi utlumuje horečku, současně podporuje močení, díky čemuž odvádí z těla ven škodlivé látky. „Nejoblíbenější lékovou formou je nálev. Zkušenosti ukázaly, že nejúčinnější aplikace potopudného léčiva je asi po 15. hodině odpolední a pak večer. Lipový čaj podáváme s citrone nebo malinovou šťávou,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje. Vhodné je poohlédnout se také po šípku, který je známý vysokým obsahem vitamínu C, i po bylině echinacea nebo gemmoterapeutiku z vrby, které působí protivirově, snižuje teplotu a posiluje imunitu.