Nejčastějším projevem alergií jsou ekzémy a kožní onemocnění, jež vznikají z důvodu zanesení organismu.
Při žloutence trpí játra. Dejte si maralí kořen i tinkturu z topolu
Hepatitidou typu A, známou také jako infekční žloutenka, loni podle statistik Státního zdravotního ústavu onemocnělo 930 Čechů. Do organismu se dostává zpravidla ústy. Činitelem je obvykle nedostatečná hygiena, protože viry se přenášejí prostřednictvím znečištěné a infikované stravy a nápojů nebo špinavýma rukama. Rizikovou skupinou jsou proto malé děti, lidé do 35 let a cestovatelé.
Žloutenka obyčejně začne náhle a kvůli společným projevům je často zaměňována za běžnou chřipku. Postižený trpí zvýšenou teplotou, bolestí svalů a kloubů, nevolností, zvracením, průjmy a nechutenstvím. Důležité je nastolit takové podmínky, aby se organismus s nemocí rychle vyrovnal. Obtíže zmírní například maralí kořen, který má pozitivní vliv na tělní funkce a posiluje imunitu. Je také důležité si uvědomit, že virus žloutenky napadá játra, jejichž funkci je proto vhodné podpořit. Při léčbě žloutenky použijeme především tinkturu z topolu. Pomůže také ostropestřec, jalovec a žito.
Žloutenka typu B je v České republice méně častá, loni potrápila 73 lidí. Do těla se dostává jinak než hepatitida A. Obvykle se přenáší přímým kontaktem s nakaženým, ať už krví či nechráněným pohlavním stykem. Říká se však, že je dokonce až stokrát nakažlivější než virus HIV. Na vině je často nitrožilní aplikace léků nebo drog nakaženou jehlou. Infikovat se lze také přes jehlu při tetování či zavádění piercingu nebo společným používáním hygienických pomůcek.
I zde pacient cítí nevolnost, únavu, slabost, dostavují se navíc také kožní vyrážky a nervové projevy. Charakteristickým projevem je žluté zbarvení kůže a očního bělma. Nemoc může mít velmi závažný průběh, který často končí selháním jater. Ta je proto potřeba intenzivně chránit. Pomůže opět maralí kořen a ostropestřec, zapojit lze i schizandru, která má pročišťující funkci.
Žloutenka typu C je sice rozšířená, loni se jí nakazilo až 1 100 lidí, ovšem postihuje spíše specifické skupiny osob. Mezi ně patří třeba narkomané či promiskuitní homosexuálové. Ohroženi jsou však i lidé, kteří se při výkonu svého povolání s těmito skupinami lidí setkávají. Jedná se například o zdravotníky či sociální pracovníky. Virus se zde, podobně jako u předchozího typu hepatitidy, přenáší tělními tekutinami a krví a často se dostává až do chronického stadia. Podpůrným prostředkem léčby žloutenky je také bylinná tinktura z lichořeřišnice, eleuterokoku a topolu, nebo pupenové tinktury z jalovce, žita či rozmarýnu.