Alergie řádí i v zimě. Rýmu vyvolávají roztoči, plísně i chlad

Roztoči se drží v peřinách i v gauči

Jednou z nejčastějších příčin alergií zaviněného kýchání, slzení a posmrkování jsou roztoči. V zimních měsících totiž trávíme většinu času v uzavřených místnostech. Pokud jsou navíc dobře vytopené a málo větrané, mají v nich roztoči ideální podmínky.

Nejvíce těchto organismů se drží v textiliích, jako jsou deky, koberce nebo peřiny. Pro alergiky je tedy nejlepší se koberců zcela zbavit a ostatní textilie prát často a na vysoký teplotní stupeň. Dobře pratelné by měly být především lůžkoviny. Postel bychom také neměli hned ráno zastýlat, ale nechat dobře vyvětrat. Stejně tak bychom měli často luxovat a u vysavačů využívat účinné filtry.

Pokud alergii vyvolává domácí zvíře, je potřeba dodržovat některé zásady soužití. Klece a terária by neměly být umístěny v ložnici, stejně tak by psi a kočky do ložnice vůbec neměli mít přístup. Vyvarujte se také polehávání zvířat na gauči a v křeslech – ty jsou pro alergeny ideálním prostředím. Také psí či kočičí pelech pořiďte pratelný. Nastávající alergickou reakci se snažte podchytit hned při nástupu, nejlépe šetrnou, přírodní formou. „Celkově protialergickým působením se vyznačují gemmoterapeutika z černého rybízu, lesního bezu hroznatého a ořešáku amerického,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná. Zátěž alergenu na organismus podle ní snižuje také ořešák americký, pelyněk a hřebíček.

Plísně pomohou odhalit pokojové rostliny

Dalším obvyklým spouštěčem jsou plísně, kterým se daří v teplém a vlhkém prostředí. Dobrým příkladem jsou tapety, koupelnové předložky nebo sprchové závěsy. Zvažte, jestli se bez nich nedokážete obejít. Plíseň se též často uchycuje na hlíně v květináčích pokojových rostlin – podle toho také snadno poznáte výskyt plísní v domácnosti.

Základním pravidlem je pravidelné větrání nejen koupelny, ale celého bytu. Výměna vzduchu by měla být rychlá, avšak intenzivní. Pokuste se nejlépe vytvořit průvan a otevřít co nejvíce oken. Problém mohou řešit rovněž čističky vzduchu. Pokud u vás plísňová alergie přesto vypukla, můžete si vypomoci opět přírodní cestou. „Z bylinné říše můžeme využít tinktury z penízovky, šiitake, grepu, česneku či lichořeřišnice. Z gemmoterapie pak pomáhá černý rybíz, olše či ořešák americký,“ říká Podhorná.

Když je na vině chlad

Alergická reakce se může projevit také při kontaktu s chladem, až už v podobě vody, větru, nebo například ledových nápojů či potravin. Výsledkem je zarudlá pokožka, popraskaná kůže, kopřivka a svědění, či dokonce otok postiženého místa. Ve výjimečných případech může dojít i k ohrožujícím symptomům jako opuchnutí jazyka nebo problémy s dýcháním.

Tento typ alergie je naštěstí poměrně vzácný. Při příznacích je tedy v prvé řadě potřeba vyloučit, zda alergická reakce není jen průvodním jevem jiného onemocnění. Člověk by se měl taktéž vyvarovat prudkých změn teplot nebo by si na ně měl postupně navyknout. Ideálním způsobem je otužování. To by ale mělo být velmi postupné, aby si tělo na změny teplot pomalu zvyklo. S otužováním by ovšem lidé neměli začínat v zimních měsících, ideální je počkat do jara. Na mrazu a větru je též žádoucí nepodceňovat oblečení a chránit kůži především rukou a obličeje rukavicemi, šálami a ochrannými krémy.

Pokud přesto k podráždění kůže dojde, projevy kopřivky můžeme zjemnit pomocí bylinných přípravků. „K prostředkům, které nám mohou pomoci předejít podráždění pokožky alergického původu, můžeme využít hned několik bylinných tinktur. Především zde řadíme houbičku penízovku a houbu šiitake, které podporují aktivitu pokožky a zároveň řeší příčiny, jež mohou podráždění způsobovat, což jsou streptokoky, stafylokoky a další bakterie. Ke zklidnění pokožky můžeme použít třezalkový nebo grepový olej na potírání,“ upozorňuje Podhorná.